Hormony v akci

Většinou si dospívání všimneme v moment, kdy se mění tělo – výška, prsa, vousy nebo hlas. Ale věděli jste, že tyto změny začínají už dva roky dříve? Vědecké studie ukazují, že hormonální kaskáda se spouští časněji, aby bylo vše připraveno na nástup puberty samotné. Jedná se o takový její skrytý start. Děti kvůli němu mohou prožívat citlivost, podrážděnost, uzavřenost nebo větší potřebu soukromí už kolem 7–10 let. Odborně tomuto období říkáme prepuberta nebo preadolescence (Arain et al., 2013).

Rozdíly mezi pohlavími

Hormonální změny u dívek často začínají dříve než u chlapců, právě v oněch zmíněných 7-10 letech. To znamená, že ve školním kolektivu mohou vypadat „napřed“ oproti svým vrstevníkům. Chlapci se naopak mohou cítit „pozadu“, což někdy vede k frustraci. Jindy reagují agresivně nebo předčasně sexualizovanými narážkami ve snaze získat pocit kontroly a nadřazenosti.

Je důležité vědět, že jejich pomalejší zrání je naprosto přirozené. Rodiče a učitelé mohou pomoci s pochopením tohoto procesu a vhodnou podporou, aby se předešlo nevhodnému chování chlapců a jeho dopadu na potenciální snižování dívčího sebevědomí. Dívky se totiž sami často za svůj vyspělejší vzhled stydí a musí si na něj zvykat.

Mozek opět o krok napřed

Bavíme se o hormonech, ale vše začíná opět v mozku – přesněji v hypotalamu, který „zmáčkne startovací tlačítko“ puberty. Specializované neurony začínají pulzně uvolňovat GnRH (gonadotropin-releasing hormone).

Tento puls aktivuje hypofýzu, která uvolňuje luteinizační a folikulostimulační hormon, hormony stimulující vaječníky a varlata. Vaječníky začínají produkovat estrogen, varlata testosteron. Mozek i tělo se tak připravují na dospělost a plodnost – i když zvenku změny zatím vidět nejsou.

Hlavní hormony

Produkce hormonů se přirozeně liší u chlapců a dívek.

U dívek jsou hlavními hormony změny estrogen a progesteron (řídí vývoj sekundárních pohlavních znaků a menstruaci). U chlapců se jedná o testosteron (růst svalů a ochlupení, hlasovou změnu a rozvoj dalších mužské znaky).

U obou pohlaví hrají poté roli také:

• Adrenální hormony (DHEA) z nadledvin. Spouštějí tzv. adrenarché, tedy vznik prvních sekundárních znaků: ochlupení, zápach potu, akné, první změny pokožky.

• Vazopresin – hormon důležitý pro sociální chování, vazby a emoční regulaci. Neřídí samotnou pubertu, ale ovlivňuje chování během dospívání. Většinou se spojuje právě s mužským sociálním chováním, vazbou a agresivitou. U dívek má vazopresin spíš doplňkovou roli.

Klučičí hormony pod mikroskopem

Zvýšení testosteronu a vazopresinu v pubertě má zásadní vliv na tělesné, emoční i sociální změny u chlapců. Níže jsou hlavní dopady každého z těchto hormonů:

Testosteron je hlavní mužský pohlavní hormon a jeho hladina dramaticky roste během puberty. Je odpovědný za změny:

• Tělesné: Růst svalové hmoty a síly, hlubší hlas (změna hlasivek), tvorba ochlupení (tvář, podpaží, genitálie, hrudník), zvětšení penisu a varlat, růstový spurt (zrychlený růst kostí), zvýšená produkce mazu a potu → akné, tělesný pach.

• Prožívání: Ovlivňuje sebevědomí, pocit kompetence a někdy i impulzivitu či soutěživost.

• Chování: Zvýšená sexuální motivace a fantazie, zvýšená soutěživost a potřeba se prosadit se, náchylnost k rizikovému chování, kolísání nálad – vyšší emoční reaktivita.

• Mozek a myšlení: Testosteron působí na oblasti mozku spojené s odměnou, rizikem a sociálními interakcemi, což může vysvětlovat někdy „výbušnější“ nebo dobrodružnější chování chlapců v pubertě (Peper & Dahl, 2013; Sisk & Zehr, 2016).

Vazopresin, hormon „ochrany a teritoria“, který má kromě regulace vody v těle významný vliv na sociální a prožitkové úrovni. Konkrétně se jedná o:

• Teritoriální chování – potřeba „vlastního prostoru“ (pokoj, domov, parta).

• Ochranu skupiny/rodiny– posílení loajality a uvažování „my vs. oni“ (moje třída, moje parta).

• Agresivitu v obraně statusu – může přispívat k potyčkám mezi vrstevníky a boji o sociální postavení.

• Vztahovou vazbu – podílí se na utváření vazby k autoritám a později k partnerovi.

Testosteron a vazopresin spolu vytvářejí „vývojovou směs“, která:

• zvyšuje potřebu autonomie, oddělení od rodičů

• podporuje vyhledávání hierarchie a postavení ve skupině

• přispívá k výkyvům mezi potřebou nezávislosti a nejistotou

Dívčí hormony pod lupou

Zvýšená produkce estrogenu a progesteronu u dívek v pubertě spouští zásadní tělesné, emoční a vztahové změny. Tyto hormony připravují dívčí tělo na plodnost, ale zároveň výrazně ovlivňují i psychiku a sociální vnímání.

Estrogen, hormon „zrání a citlivosti“ je hlavní ženský pohlavní hormon. Během puberty jeho hladina prudce stoupá. Je odpovědný za změny:

• Tělesné:  Zaoblování boků (rozšiřování pánve), začátek menstruačního cyklu (menarche), růst dělohy, vagíny a dalších reprodukčních orgánů, zvýšená tvorba tělesného tuku (zejména boky, stehna, prsa), růst ochlupení a změny pokožky.

• Prožívání:  Zvýšená emoční vnímavost a citlivost na mezilidské signály, změny nálad – vliv na emoční stabilitu během cyklu.

• Chování:  Větší zájem o vztahy, blízkost a sounáležitost, citlivost na sociální hodnocení (vzhled, přijetí vrstevníky).

• Mozek a myšlení: Estrogen podporuje reorganizaci mozkových sítí, zejména těch spojených s učením, pamětí a sociální citlivostí (Peper & Dahl, 2013).

Progesteron, hormon „klidu a péče“ se začíná více uplatňovat po nástupu ovulace, tedy při pravidelném menstruačním cyklu. Má vliv zejména na: 

• Tělo: Připravuje tělo na menstruaci a ovulaci, reguluje menstruační cyklus a tělesné změny spojené s pubertou. Má uklidňující účinek na nervovou soustavu. Podporueje spánek a regeneraci.

• Prožívání a chování: Ovlivňuje náladu, citlivost a vnímání stresu. Může zesilovat emoční prožitky v některých fázích cyklu (PMS). Zvyšuje potřebu bezpečí a emoční podpory.

• Mozek a myšlení: Působí na mozkové oblasti zodpovědné za regulaci emocí a reakce na sociální podněty (Sisk & Zehr, 2016).

Estrogen a progesteron společně vytvářejí menstruační cyklus a ovlivňují:

•  Biorytmy, náladu a vnímání vlastního těla.

•  Změny ve vnímání vztahů a identity.

•  Rozvoj empatie a potřeby péče o druhé.

•  Citlivost vůči nespravedlnosti, vyloučení nebo posměchu.

V důsledku rozdílného působení hormůnů bývají dívky vnímavější ke zpětné vazbě a přijetí. Mají silnější potřebu blízkosti (nejlepší kamarádka, sdílení trápení). Mohou být náladovější, úzkostnější nebo přecitlivělé, což souvisí nejen s hormony, ale i s vývojem mozku (zejména limbického systému a prefrontální kůry). Náladovost a úzkostnost se mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu.

Významný vliv na projevy emocí má ale také aspekt sociální, tedy jak rozdílně je ve společnosti přistupováno k dívkám a chlapcům. O tom ale jindy.

Adolescentní mozek je také citlivější na vlivy prostředí. Tudíž hormonální stavy mohou být zesíleny nebo zmírněny tím, co dospívající prožívá v sociálním prostředí. Proto vliv rodiny a bezpečného domácího i školního prostředí zůstává velmi důležitý pro jejich psychickou stabilitu. (Konrad, Firk & Uhlhaas, 2013).

Emocionální vrchol

Kolem věku 13–14 let můžeme u dospívajících pozorovat tzv. emoční vrchol — období, kdy jsou nálady, výbuchy, citlivost i reakce výraznější než kdy jindy. Je to kombinace hormonálních vln, intenzivní reorganizace mozku a stále nezralé schopnosti regulace pod taktovkou nevyzrálé prefrontální kůry.

Navíc hormonální signály mohou zesílit rozdíl mezi tím, co teenager ví v klidu domova, a tím, jak reaguje „v terénu“. To je moment, kdy nejvíc vynikne rozpolcení mezi racionálním plánem a emoční reakcí (Peper & Dahl, 2013).

Co si z toho odnést

1. Vědomí skrytého startu. Vaše dítě už může být hormonálně „v pohybu“, i když změny nejsou vidět.

2. Nezaměňujte vzhled za vývoj. Dívky mohou vypadat vyzrálejší, ale proměna probíhá a ještě dlouho bude.

3. Fyzické změny jsou rychlejší než změny psychické a sociální. Váš dospívající může vypadat dospěle, ale cca do 15-16 let prožívá více intenzivně než vy, hlavně pokud je rozrušený.

4. Pomáhejte plánovat s empatií a jen když o to dospívájící stojí. Hormonální vlivy znamenají, že emoce občas zvítězí. Je to přirozené danému období. Pokud vaši pomoc odmítá, zkuste to ve vhodnější moment znovu.

5. Užijte si období růstu. Intenzita není chyba, je to znamení vývoje. Pokud je pro vás dospívání vašeho dítěte náročné, zkuste si co nejvíce užívat chvíle, kdy je dospívající klidný a chce s vámi trávit čas. Náročné chvíle sdílejte s partnerem, kamarády nebo najděte odborné poradenství.

Tip na doma

Zkuste si s dítětem otevřeně povídat o tom, jak mozek a hormony ovlivňují tělesné i duševní změny v období dospívání.Z rozhovorů s dospívajícími často vyplývá, že sami bývají vyděšení, protože netuší, co se s nimi děje.Pamatujte, že odvolávání se na hormony není výmluva, ale vysvětlení. A porozumění přináší bezpečí.

Pokud je vaše dítě z ničeho nic rozrušené, zkuste mu pomoci pojmenovat, co cítí:„Všiml jsem si, že teď býváš podrážděnější. Myslíš, že to může souviset s tím, jak se mění tvoje tělo?“

Když dáte prostor pro porozumění místo hodnocení, pomáháte svému dospívajícímu zvládat emoční výkyvy s větším klidem a nadhledem. Navíc rozvíjíte schopnosti, které využije i dále v životě.

Zdroje

• Peper, J. S., & Dahl, R. E. (2013). Surging hormones—brain–behavior interactions during puberty. Current Directions in Psychological Science, 22(2), 134–139. https://doi.org/10.1177/0963721412473755 SAGE Journals

• Konrad, K., Firk, C., & Uhlhaas, P. J. (2013). Brain development during adolescence: neuroscientific insights into this developmental period. Deutsches Ärzteblatt International, 110(25), 425.

• Sisk, C. L., & Zehr, J. L. (2016). Puberty and the programming of neural circuits: How gonadal hormones reorganize brain and behavior. Hormones and Behavior (review) ScienceDirect

• The role of puberty in the developing adolescent brain. (n.d.). In PMC. Retrieved from PMC database PMC

• Maturation of the adolescent brain. (n.d.). In PMC. Retrieved from PMC database PMC