Chci být influencer. Co se skrývá za sny dnešních dospívajících?

Možná to znáte...

Bavíte se se svým dospívajícím o budoucím povolání a on vám s naprostou jistotou odpoví, že nic z toho dělat nebude, protože bude influencerem, streamerem, finančním poradcem v multilevel marketingu nebo bude těžit bitcoiny.

A zatímco on mluví nadšeně o rychlém úspěchu, slávě, nezávislosti a velkých penězích, ve vás se objevují otázky a komentáře typu:

„To přece není reálné.“

„Vůbec netuší, jak funguje svět.“

„Jak tohle směřování ovlivní školní výsledky?“

„Co když promarní důležité roky?“

Pokud vám to zní povědomě, nejste sami. Tohle je dnes realita mnoha rodičů, především mladších dospívajících kolem 11 až 13 let. Někdy se ale podobné představy objevují i u starších teenagerů.

A i když to může působit jako nový problém spojený hlavně se sociálními sítěmi, pod povrchem se často skrývá něco, co je pro dospívání vývojově velmi typické: hledání identity, autonomie a vlastního místa ve světě. Jen je to dnes převlečené do trochu jiného kabátu.

Abychom tomu ale dokázali lépe porozumět, je užitečné podívat se nejdřív na to, proč jsou podobné představy pro dospívající tak přitažlivé.

Proč je online úspěch pro dospívající tak lákavý

Výzkumy adolescentního mozku dlouhodobě ukazují, že dospívající jsou výrazně citlivější na:

• sociální status

• uznání vrstevníků

• rychlou odezvu

• odměny

A právě online prostředí je na těchto principech postavené.

Lajky, sledující, komentáře, rychlý růst dosahu nebo „raketově rostoucí finanční křivky“ nejsou pro dospívající mozek „jen zábava“. Mohou fungovat jako velmi silná sociální odměna a zdroj pocitu hodnoty, přijetí nebo úspěchu.

Dnešní dospívající navíc vyrůstají ve světě, kde úspěch influencerů, streamerů nebo mladých online podnikatelů vídají prakticky každý den. Sledují lidi, kteří:

• vypadají mladě a atraktivně

• působí dostupně a „normálně“

• vydělávají hodně peněz v nízkém věku

• získávají pozornost a obdiv

• žijí zdánlivě svobodně

Z pohledu dospívajícího mozku tak může influencerství nebo podobné online formy úspěchu působit jako velmi rychlá cesta k uznání, samostatnosti a dobrému životu.

Důležité je také zmínit, že mozek dospívajících přirozeně více vnímá potenciální odměnu než dlouhodobé riziko. Jinými slovy, dospívající často intenzivněji vidí možnost úspěchu než pravděpodobnost neúspěchu nebo náročnost celé cesty. A právě proto mohou být podobné představy pro dospívající velmi lákavé.

Kdo by nechtěl dostávat spoustu věcí zadarmo, několikrát ročně cestovat, vydělávat hodně peněz už v mladém věku a každou sobotu chodit na ty nejlepší avokádové tousty do hipsterských kaváren. Dospívající tohle rozhodně chtějí.

Nové kulisy starých snů

Na první pohled se může zdát, že představy dospívajících o kariéře plné slávy, peněz a úspěchu skrze sociální sítě jsou něco úplně nového. A v určité podobě opravdu jsou.

Řekněme si ale na rovinu, kdo z nás v dospívání někdy nesnil o tom, že bude slavný fotbalista, modelka, herec nebo zpěvák? Tento typ fantazií totiž k dospívání do určité míry patří.

Dospívající si v tomto období přirozeně zkouší různé identity, představy o budoucnosti i vlastní výjimečnosti. A právě proto bývají přitahováni profesemi, které jsou:

• viditelné

• obdivované

• spojené s úspěchem

• a často i s představou svobody a uznání

Dnes mají tyto sny podobu influencerů, streamerů nebo online podnikání. V předchozích dekádách měly jen jiné kulisy. Jenže i když podobné fantazie k dospívání patří, neznamená to, že pod nimi nejsou velmi skutečné potřeby, které je dobré nepřehlédnout.

Co rodiče ze strachu často přehlédnou

Když dítě řekne:

„Budu influencer.“

Ne vždy tím říká:

„Nechci pracovat.“nebo„Škola nedává smysl.“

Někdy tím spíš říká:

• „Nechci žít stejný život jako dospělí kolem mě.“

• „Chci více svobody.“

• „Chci dělat něco, co mi bude dávat smysl.“

• „Chci být v něčem dobrý.“

• „Chci být vidět.“

• „Je pro mě důležité vydělávat peníze.“

A právě tady bývá důležité nezůstat jen u posuzování samotného nápadu. Protože i když může být konkrétní představa nereálná, potřeby pod ní bývají velmi skutečné.

Možná právě proto, když vedu kariérní poradenství s dospívajícími, například před výběrem střední nebo vysoké školy, moje otázka nikdy nesměřuje jen k tomu:

„Jakou práci chceš dělat?“

Mnohem častěji se ptám:

„Jaký život chceš žít?“

Ptám se například:

• jak chtějí pracovat

• jestli chtějí kancelář nebo home office

• jestli chtějí zůstávat na jednom místě nebo cestovat

• za co chtějí utrácet peníze

• kolik let chtějí ještě studovat

• jak má vypadat jejich běžný den

• kolik chtějí mít volného času

• zda chtějí práci, která je i jejich koníčkem

Dospělí mi často říkají:

„To přece v tomhle věku nemůžou vědět.“

Jenže opak bývá pravdou.

Věřte mi, odpovědi na tyto otázky znají dospívající velmi často překvapivě dobře.

Na otázku, jakou konkrétní práci chtějí jednou dělat, naopak často odpověď nemají.

Co když po rychlém online úspěchu touží i starší dospívající?

U starších dospívajících (16+) se do podobných představ často promítá ještě něco dalšího než jen touha po slávě, pozornosti nebo rychlém úspěchu.

Může jít také o reakci na nejistotu a pocit nedosažitelnosti některých životních cílů. Mnozí mladí dnes vyrůstají ve světě, kde:

• kolem sebe vidí vyčerpané dospělé

• slyší o drahém bydlení

• vnímají nejistotu práce

• tlak na výkon

• nebo pocit, že „klasická cesta“ automaticky nezaručuje stabilitu, spokojenost ani možnost dovolit si jednou vlastní bydlení

Není proto překvapivé, že některé dospívající přitahují představy rychlého úspěchu, finanční nezávislosti nebo života, který nebude spojený s neustálým stresem a obavou, jestli si jednou budou moct dovolit „normálně žít“.

Pro část mladých tak může online úspěch představovat nejen touhu po slávě, ale i fantazii o úniku z nejistoty, kterou kolem sebe vnímají.

Zároveň je důležité dodat, že samotný zájem o online svět, tvorbu obsahu, marketing nebo budování vlastní značky není automaticky problém. Schopnost prezentovat svou práci, služby nebo projekty dnes do určité míry patří téměř k jakémukoli podnikání a mnoho dospívajících si skrze online prostředí rozvíjí dovednosti, které mohou být v budoucnu velmi užitečné.

Důležité tedy není jen to, jestli dítě tráví čas online, ale jakým způsobem o své budoucnosti přemýšlí, zda si zároveň buduje i reálné vztahy a dovednosti a jestli online svět postupně nenahrazuje ten skutečný.

Kdy je důležité zpozornět

To všechno ale neznamená, že je jedno, jakým způsobem dospívající o své budoucnosti přemýšlí.

Snít o tom, že jednou budu slavný, bohatý nebo úspěšný, není samo o sobě problém. Podobné fantazie k dospívání do určité míry patří.

Riziko se objevuje ve chvíli, kdy:

• dospívající vzdává školu nebo běžné fungování

• odmítá jakoukoli jinou cestu

• touha po rychlém úspěchu začíná převažovat nad ochotou učit se, rozvíjet dovednosti a postupně něco budovat

• online svět začne postupně nahrazovat ten reálný

• celé sebevědomí stojí hlavně na pozornosti druhých

• ztrácí vztahy, zájmy a aktivity mimo internet

Právě tehdy je důležité zpozornět a třeba i vyhledat odbornou pomoc.

Co vám může pomoci

1. Mějte na paměti vývojové hledisko

To, že chce být dítě influencerem nebo dělat jiné online povolání, ještě neznamená, že to tak skutečně bude.

Kolem 12. roku se teprve začíná výrazněji rozvíjet abstraktní myšlení.

Dospívající se postupně učí:

• přemýšlet o věcech z více úhlů pohledu

• představovat si budoucnost

• uvažovat o dlouhodobých důsledcích

• vnímat, že se lidé i jejich životní hodnoty v čase proměňují

Jenže právě to je v mladším dospívání ještě velmi náročné. Dospívající často přemýšlí o budoucnosti z místa, kde se nachází právě teď. Jinými slovy představuje si svou budoucnost tak, jako by zůstal stejný jako dnes. A to je vývojově poměrně typické. Sami ale víme, že tak to většinou není. V průběhu dospívání se velmi proměňují:

• hodnoty

• zájmy

• potřeby

• vztahy

• pohled na svět

• i představa o tom, co vlastně znamená „dobrý život“

  
  

Možná právě proto někdy není potřeba reagovat okamžitou panikou nebo tlakem.

Někdy je nejlepší strategií dát tomu čas.

Vývoj mozku nám často hraje do karet a kolem 15. až 16. roku většina dospívajících začíná o budoucnosti přemýšlet realističtěji a z více úhlů pohledu. Postupně lépe dokážou domýšlet důsledky svých rozhodnutí, představit si různé životní cesty a uvědomovat si, že to, co chtějí dnes, nemusí být totéž, co budou chtít za několik let.

2. Rozhovor místo shazování

Místo rychlého:

„To není skutečná práce.“

zkuste spíš otázky typu:

• Co tě na tom láká?

• Jak si představuješ, že takový život vypadá?

• Co myslíš, že musí člověk umět, aby byl úspěšný?

• Co by tě na tom bavilo nejvíc?

• Má to podle tebe i nějaké nevýhody?

  
  

Díky tomu se často dostanete k mnohem hlubším tématům než jen k samotné profesi.

Zároveň tím dítěti pomáháte rozvíjet kritické myšlení a realističtější pohled, aniž byste jeho představu zesměšňovali nebo okamžitě shazovali.

Nepočítejte s tím, že hned změní názor nebo vám dá za pravdu.

Pokud jsou podobné otázky pokládané s opravdovým zájmem, a ne jen jako snaha dovést dítě ke „správné odpovědi“, pomáháte mu postupně budovat způsob přemýšlení, který bude používat i při dalších rozhodnutích o své budoucnosti.

Může proto pomoci otevírat i otázky jako:

• Jak na tebe působí, když přidáš příspěvek a nemá takový ohlas, jaký jsi čekal/a?

• Dokážeš si představit, že bys tohle dělal/a každý den, protože by na tom závisel tvůj příjem?

• Jak se cítíš po celém dni u počítače nebo telefonu a neustálém přemýšlení o tom, co přidat, aby se to líbilo ostatním?

• Máš v takových chvílích pocit svobody, nebo spíš tlak?

  
  

Důležité je tady nemluvit jen o hypotetické budoucnosti, ale propojovat ji s pocity a zkušenostmi, které dospívající pravděpodobně zažívá už teď. Právě tím pomáháte rozvíjet jeho schopnost uvědomovat si vlastní prožívání a realističtěji přemýšlet o budoucnosti, která pro něj může být z vývojového hlediska ještě hůře představitelná.

Cílem není dospívající strašit nebo jeho sen shazovat. Spíš pomoci vidět online svět komplexněji a uvědomovat si, že lidé, které na internetu vidíme, představují často jen „špičku ledovce“.

3. Zaměřte se více na rozvoj dovedností než na název práce

Možná není až tak důležité, jestli dítě za deset let skutečně bude influencerem nebo ne.

Mnohem důležitější může být otázka:

„Co se při daném směřování může naučit?“

Například:

• Pro online podnikání bude potřebovat ekonomické myšlení a práci s čísly.

• Pro influencerství kreativitu, komunikaci, práci s fotografií nebo videem.

• Pro jakoukoli dlouhodobou cestu bude potřebovat vytrvalost, disciplínu a schopnost pracovat na sobě.

Místo:

„Tohle dělat nebudeš.“

může někdy více pomoci:

„Dobře, a v čem by ses tedy chtěl/a zlepšovat?“

nebo:

„Pojďme najít aktivity v reálném světě, které ti to umožní rozvíjet.“

Právě tady totiž vzniká něco velmi důležitého:

• nové zkušenosti

• reálné vztahy

• pocit kompetence mimo online svět

• dovednosti, které může reálně využít

• zkušenost toho, kolik úsilí je potřeba věnovat tomu, když se chce člověk něco naučit

A možná právě to je nakonec důležitější než samotná původní představa o budoucím povolání.

4. Rozšiřujte jejich představu o smyslu, hodnotě a dobrém životě

Dospívající často znají hlavně povolání, která jsou v současné době vidět.

Pomáhá proto aktivně ukazovat i jiné cesty:

• lidi, jejichž práce má pozitivní dopad

• zajímavé profese mimo sociální sítě

• různorodé životní styly

• lidi, kteří jsou spokojení i bez slávy a velkých příjmů

Máte li takové lidi kolem sebe, cíleně se s nimi vídejte. Mluvte o tom, co dělají, jak je jejich práce baví a co jim přináší. Cílem není dítěti jeho sen rozmluvit. Spíš ukázat, že práce může do života přinášet mnoho dalšího než jen peníze, slávu nebo obdiv. Například:

• pocit užitečnosti

• zapojení do komunity

• smysluplnost

• radost z tvoření

• dobré vztahy

• pocit naplnění

Online svět, ale někdy i my rodiče, vytváříme dojem, že hodnota člověka souvisí hlavně s penězi a společenským úspěchem. Když děti říkají, že by chtěly být umělci, tanečníky, zpěváky nebo dělat jinou kreativní práci, často slyší:

„Radši si vyber něco perspektivního.“

„Ekonomkou přece nikdy nic nezkazíš.“

A i když to bývá myšlené dobře, někdy tím dětem nevědomě předáváme zprávu, že nejdůležitější je hlavně to, kolik peněz člověku po měsíci práce přijde na účet.

Pak se možná nemůžeme úplně divit, že některé dospívající přitahuje právě influencerství nebo online podnikání. Tedy svět, který je spojený s představou vysokého výdělku, rychlého úspěchu a obdivu okolí.

Popularita, sláva a počet sledujících jako zdroj dopaminové odměny pak mohou fungovat jako pomyslná třešnička na dortu.

Možná právě proto je důležité vedle tématu výdělku otevírat i otázky typu:

• Co dělá život smysluplným?

• Znamená úspěch automaticky spokojenost?

• Jak poznáme, že je nějaká práce hodnotná?

• Co bychom chtěli po sobě ve světě zanechat?

Co si z toho odnést

Až budete mít příště tendenci ptát se vašich, nebo i cizích dětí:

„Čím chceš být?“

zkuste se na chvíli zastavit a nahradit tuto otázku větou:

„Jaký život chceš žít a jak se v něm chceš cítit?“

Právě tady bývají odpovědi dospívajících často mnohem promyšlenější, než si dospělí myslí.

Možná totiž někdy není nejdůležitější to, čím dospívající jednou „budou “, ale jestli si během hledání své cesty dokážou zachovat kontakt s vámi, s druhými lidmi, sami se sebou a s reálným světem.

Tip na doma

Zkuste si příště, když vaše dospívající začne mluvit o své vysněné budoucnosti, všimnout jedné věci:

Na co reagujete jako první?

• Na samotnou profesi?

• Na strach, že se neuživí?

• Na představu peněz?

• Nebo na to, že jeho pohled na život je úplně jiný než ten váš?

A potom zkuste místo rychlého:

„To není reálné.“

položit jednu jedinou otázku navíc:

„Co tě na tom vlastně nejvíc láká?“

Ne proto, abyste dítě přesvědčili nebo mu jeho představu rozmluvili.

Ale proto, abyste lépe porozuměli tomu, co za tím hledá.

Právě tady totiž často začínají ty nejdůležitější rozhovory, která vyrůstají ze zájmu a respektu k odlišnému názoru.